Pro někoho vzpomínka na letoun, na němž před pár lety pracoval, pro modeláře pomůcka v rozhodnutí, do čeho se vlastně pustit. O tom bude dnešní článek. Když jsem byl v roce 1986 na dni otevřených dveří na Slatině, jeden odvážný technik mi sdělil „tajnou" informaci o nejmodernější verzi MiGu-21 MF. Byla určená původně pro Vietnam, a proto má menší sedačku. Prý existuje i tvrzení ,,odborníků" o tom, že šlo původně o námořní letadla...

Až O několik let později jsem si díky publikaci Na pomoc plastikovému modelářství- MIG-21 MF od autorů Josefa Martinka a Standy Rogla vše uvedl na pravou míru. Jak to tedy S těmi šedivkami vlastně bylo ?

Poslední MiGy 21 pro Československo

V roce 1975 jsme obdrželi poslední dodávku dvaceti kusů MiG-21 MF, a to nikoliv jako dosud ze závodu číslo 30 Znamja truda v Moskvě, ale ze závodu číslo 21 v Gorkém, a protože v SSSR Se již „emefky” nedělaly (v Moskvě běžela výroba MiGů-23, v Gorkém MiG-21bis), byly stroje této verze vyrobené na objednávku některých států (kromě Československa např. Polska). Letouny byly dodané na rozdíl od předchozích výrobních sérií ve světle šedém nátěru a legendární název „šedivky” byl na světě.

Rozdíly „šedivek” od předchozích sérií

Ačkolivje tato výrobní série označena stejně jako předchozí MiGy-21MF,je na letounech celá řada odlišností, odpovídajících verzi MiG-21bis. Ze všech rozdílů mezi oběma variantama uvádím především ty, co jsou podstatné pro plastikové modeláře:

-Jiné uspořádání kabiny, Zejména v horní části přístrojové desky, drobné změny jsou i na bočních panelech.

- Starší „emefky" měly vystřelovací sedačku KM-1, „šedivky" již typ KM-1 M. Sedačky se liší z vnějš- ku jiným mechanismem ochrany pilotových nohou, trochu jiné je i čalounění zádového opěradla.

- Jiný periskop na kabině.

- Drobné rozdíly V krytkách na deklu radìovy- bavení před kabinou i nahoře na zádi trupu jsou posunuty kontrolní otvory hydraulických systémů (bis má v tomto místě širší hřbet).

- U „šedivek” chybí Svrchu na křídle velký oválný kryt.

- Starší „emefky" mají zesílenou paneláž zdola na klapce.

- Kanon má odlišné provedení otvorů pro odhoz prázdných nábojnic, liší se i provedeni krytu kanonu. Mírně jiné je paneláž v jeho okolí.

- Odlišné provedení dvířek, za kterými je schrán- ka na články nábojových pásů.

- Odlišné antény radiovýškoměru. Anténa je posunutá do strany.

- „Šedivky" nebyly ve výrobě vybaveny zařízením k použití speciální výzbroje. Žádná neměla provedenou zástavbu na nošení kontejneru SPS-141.

Uvedené rozdíly představují Stroje v původní podobě. Zejména s předváděním letounů v zahraničí po roce 1989 a samozřejmě nové nároky na vybavení (zejména navigační přístroje) spolu s přechodem na míry ve feetech vedly k montáži nejrůznějších „záStaveb", počínaje GPS a konče modernizací několika strojů na tzv. verzí MFN, která se používala až do příchodu Gripenů. Popis těchto úprav, byťse nějakým způsobem projevily i na vnější podobě letounu, však přesahuje možností článku.

Do Československa bylo dodáno celkem 20 ks „šedivek" následujících trupových čísel: 2205, 2410, 2500, 3008, 4003, 4008, 4017, 4038, 4101, 4127, 4175, 4405, 4421, 5494 (havárie 1980). 5508, 5512, 5581, 5603, 5612, 9307.

Výrobní číslo bylo ve tvaru 9600 a číslo trupové například: 9600220S. Letoun, uvedený jako 9307, byl dodán s výrobním číslem 96004307. Tomu odpovídající trupové číslo 4307 bylo V roce 1985 změněno na 9307, protože MFka S tímto číslem (staršího provedení) již existovala. Po rozdělení ČSFR připadly všechny uvedené stroje České Straně. Na verzi MFN byly přestavěny : 2205, 2500, 3008, 4003, 4017, 4127,4l75, 4405, 5581 a 5603. Při katastrofě 10. října 2000 byly Ztraceny Stroje 3008 a 4127.

Při Střední opravě počátkem osmdesátých let minulého století, provedené ve Kbelích, došlo k přestříkání nátěru víceméně obdobným odstínem (až na Stroj 4175, který vyšel poněkud domodra). Původní nedělené číslo, které dostaly letouny po příletu v budějovických POL-4, bylo změněno na hranaté dělené, Stříkané přes šablonu. Přídavné nádrže ovšem zůstaly původně bez nátěru. Všech ny „šedivky“ přilétly vybavené i 800litrovou podtrupovou nádrži.

Ovšem ne vše, co bylo šedé, je „šedivka". Jinými Slovy, některé dříve kamuflované nebo Stříbrné Stroje byly přestříkány na šedo, byť představují starší provedení! Například v roce 1993 začal po opravě létat v šedém zbarvení letoun s číslem 9805 (později další). Závěrem chci poděkovat Josefu Martinkovi za konzultace.